Pavol Fabian: Co se přihodilo zvěrolékaři

 

Na jednom se majitelé psů, koček, morčat, papoušků a všech dalších zástupců fauny, sdílejících s lidstvem společnou domácnost, nejspíše shodnou: kdyby tak praktičtí lékaři byli stejně lidští jako lékaři zvířecí, lépe by nám bylo všem na světě. Kéž by se nám v ordinaci praktiků i ambulantních specialistů vždy dostávalo takové péče, jakou mají naši nemluvní kamarádi u veterinářů!
Autor této  i předchozí knížky Moji čtyřnozí pacienti  MVDr. Pavol Fabian, patří k čelným a váženým odborníkům a za roky své veterinární praxe prožil vskutku mnohé. V ordinaci, v čekárně i daleko od nich. Historky dojemné, úsměvné i k popukání, příběhy, z nichž se dozvíme mnohé nejen o zvířatech, ale i o jejich lidských souputnících. Páníčcích a paničkách předobrých i bídných.
Doktor Fabian totiž dovede nejen úspěšně léčit trápení našich zvířecích bližních, ale také umí o svých zážitcích báječně vyprávět. Má smysl pro gradaci i pointu příběhu, dovede napsat břitký dialog, jeho humor je hluboce lidský a jeho dojetí vyvolává odezvu i v nás.
 

počet stran: 168
rozměr: 120 x 190 mm
vazba: pev.
 
UKÁŽKA:
 
... Paní mi podala tři bankovky, zavřela peněženku a obrátila se k odchodu.
"Niko, jdeme!"
Nika jakoby čekala na povel. Proběhla pod stolem, mihla se kolem mých nohou, strčila tlamu do šuplíku a nabrala polovinu celodenní tržby. S tlamou plnou bankovek, z nichž nejnižší hodnotu měla dvoustovka, se rozběhla ke dveřím. Rychlé posouzení situace mě utvrdilo v názoru, že Nika má v tlamě hodnotu čtyř až  pěti kokršpanělu - podle cen, které tehdy vládly na světovém trhu se psy.
"Hej, zpátky!" vykřikl jsem nepříliš duchaplně, ale o to hlasitěji. Majitelka psa už byla ke mně otočená zády. Právě otvírala dveře do čekárny a psí zbohatlík toho využil. Vyběhl i s penězi ven...

 

Kúpiť:

www.vydavatelstvivikend.cz/webmagazine/products_detail.asp?idp=1539&idk=238

 

www.martinus.sk/?uItem=57718

 

 

 

 

"Väčšina čajok sa neunúva naučiť ani len základnú abecedu lietania. Stačí im, keď dokážu vzlietnuť nad more za potravou a vrátiť sa na breh s plným žalúdkom. Ani im nezíde na um, žeby sa mohli zdokonaľovať v lietaní. Ale čajka, o ktorej je tento príbeh, sa väčšmi zaujímala o lietanie než o jedlo. Lietanie miloval Jonathan nadovšetko.

Bolo mu jasné, že za takýto spôsob myslenia nebude u čajok obľúbený. Ani jeho rodičia neboli ktovieako nadšení, že Jonathan celé dni, od svitu do mrku, trávi osamote a nacvičuje nízky vodorovný let."

                                                                                                                  Richard Bach: Čajka Jonathan Livingston

 

"Čajka Jonathan žila od toho dňa na mieste, ktoré sa nazývalo Ďaleké útesy. Samota ju nezarmucovala, skôr ju trápilo, že ostatné čajky odmietli nádheru života, ktorú poskytuje dokonalé lietanie; odmietli totiž otvoriť oči a vidieť."

                                                                                                            Richard Bach: Čajka Jonathan Livingston

 

"Som príliš inteligentný na to, aby som mohol byť šťastný."

 Anonym

"Je krajina bláznov, kde každý blázon má svoj slnečný lúč."

                                                   Anonym

Kontakt

Pavol Fabian tibet1@azet.sk